Jako zdroj vlastního soukromí
Kdo se rozhodne žít v panelovém sídlišti, musí počítat s tím, že tu příliš mnoho soukromí mít nebude. Uvnitř bytu možná ano, ale je tu poměrně velká pravděpodobnost, že na vás zaklepe správce domu kvůli vyúčtování za teplo, váš soused, že jste nevytřeli schodiště, jiný soused kvůli závadě výtahu a soused pod vámi s podezřením, že z vaší koupelny proniká voda. V domě se bude ozývat spousta zvuků, jak to ve svém hitu kdysi popsal Richard Muller, do výtahu k vám může přistoupit nějaký neznámý pobuda, na dveře budou klepat podomní prodejci, na schodech vás překvapí doga, sice na vodítku, ale obrovská, a mohli bychom pokračovat donekonečna. V mobilním domě, pokud jej necháte postavit v rekreační zóně, např. na místě staré chaty, stěží zažijete něco podobného, a třeba se vám pak bude po nějaké podobné „chuťovce ze sídliště“ stýskat.
Jako zdroj regenerace organismu
Kdo si uvědomuje, jak cenné je bránit se stresu, dobře spát a žít mimo městský chaos a smog, bude si jistě považovat bydlení v mobilní dřevostavbě na vlastním pozemku, kde největší rámus způsobují ptáci, a kde kolem projede jen pár aut během dne. Ať už pracujete z domova nebo dojíždíte do zaměstnání, budete mít uvnitř mobilního domu i na vaší zahradě to pravé místo pro odpočinek, meditaci a celkově poklidný život, což vám může prodloužit i jeho délku. Čím méně negativních vlivů, tím více prostoru pro regeneraci a omlazení.
Jako možnost vlastní seberealizace
Tvořivým lidem mohou mobilní domy vyhovovat i proto, že k nim lze přistavět pergolu, terasu, altánek či přístřešek pro auto, a je možné kolem upravit terén do okrasné i užitkové podoby a vytvářet z vlastní zahrady nádherné místo, kam s radostí budete zvát své hosty. Můžete tu pak pobývat od jara do podzimu spoustu hodin a být tak více v kontaktu s přírodou.