Co to vlastně je?
Takzvaný burnout syndrom, nebo-li syndrom vyhoření, se může týkat i maminek pečujících stále a dlouhodobě doma o dítě/děti, většinou bývá přítomna jen malá nebo žádná pomoc ze strany partnera, rodiny. Taková typická maminka, která má nakročeno k rozvoji syndromu, na začátku své mateřské role oplývá nadšením, elánem pro svou novou mateřskou roli, rádá shání nové informace, jak nejlépe krmit, přebalovat, hrát si…zkrátka jak nejlépe pečovat a rozvíjet své dítě.
Zlom nastává zejména v kamžiku, kdy děťátko začne lézt, chodit, projevovat svoji vůli, a nebo pokud jako miminko bylo hodně plačtivé a přes veškeré úsilí rodiče se to nezměnilo a dítě plakalo často a intenzivně. Situace s více dětmi je samozřejmě náročnější, např. pokud máme doma dvouleté dítě a narodí se nám dvojčata a chybí pomoc hlavně ze strany otce dětí, ten bývá často unaven ze zaměstnání a velmi často přehlédne, že doma je něco v nepořádku.
Koho nejvíce ohrožuje?
Matky idealistky, perfekcionistky, které jsou nabité svými ideály a iluzemi, jak má probíhat mateřství a kladou na sebe vysoké nároky. Jsou pak konfrontovány s každodenností, všedním stereotypem, který nemusí odpovídat jejich představám. Každý den „jedou na maximum“, snaží se co nejvíce rozvíjet své dítě, ale přitom zapomínají na sebe a na to, že každý člověk musí mít z čeho dávat a že pokud nedobíjí průběžně své zásobárny energie, velmi pravděpodobně se stane, že pak už nebudou mít z čeho brát. Chybí ocenení, uznání ze strany partnera. Také dnešní doba nás může klamat tím, jak má vypadat obrázek šťastné rodiny. Tento reklamní obraz být neustále „happy“ je však velice klamný a zcestný, je důležité si uvědomit, že je to pouze mediální tlak.
Jak se projevuje?
Nejprve pozvolným útlumem, podrážděností, počínajícím nezájmem o okolní dění, o setkávání se s dalšími lidmi – plynoucí také z postoje, že oni mi stejně nerozumí. Postupně lze pozorovat až úplnou apatii a absolutní ztrátu motivace, pocity marnosti, zbytečnosti, vlastní neužitečnosti, časté je depresivní ladění a snížené sebevědomí.
Jak proti tomu bojovat či předcházet vyhoření?
I když je to mnohdy těžké, najděte si na sebe každý den alespoň deset minut denně, nejlépe hodinu. Tento čas věnujte jen sobě a dělejte, co máte rádi nebo nedělejte vůbec nic. Dobrá kniha, káva, horká vana, cokoliv co vám dobije baterky. 60 minut klidu na to, abyste mohla ničím nerušena žehlit či uklízet se nepočítá J. Pokud máte možnost, zajistěte si hlídání a někam vyrazte, nejlépe mimo domov, oprašte své staré zájmy. Ozvěte se a zapojte partnera, řekněte mu, že je toho na vás moc a že byste ocenila, kdyby občas převzal péči o děti. Odměnou mu bude spokojenější manželka/partnerka a to bude mít zásadní vliv na příjemnější klima v celé rodině.