Lékaři mají dnes už spoustu užitečných přístrojů, které jim usnadňují práci, konkrétně stanovení diagnózy nebo provedení některých lékařských zákroků. Už dávno nejsou odkázaní jenom na své znalosti, zkušenosti, odhad nebo štěstí. A i my pacienti bychom měli být rádi, že je tomu tak. Ale je pochopitelné, že my pacienti právě kvůli takové technice někdy nejásáme.
Chcete konkrétní příklady? Několik bych jich tu pro vás měl.
Vezměte si rentgen. Tím už se dá dnes docela bezpečně nahlédnout do našeho nitra. Nehrozí popáleniny jako v dobách, kdy se nevědělo o vedlejších účincích tohoto záření, a naopak se rentgeny zdokonalily tak, že nám neslouží jen k odhalování zlomenin kostí. Mohou nám ukázat i další záležitosti. A právě proto je někdy nemáme my pacienti rádi. Copak může být někdo třeba rád, když se dozví, že má nevyléčitelnou rakovinu plic? Nebylo by lepší to nevědět a v klidu si tak jako tak umřít?
Nebo si vezměte ultrazvuk, který je svým způsobem obdobou rentgenu. I ten nám může ukázat, co se v nás uvnitř děje. Ale může ho mít ráda žena, jíž oznámí, že je těhotná a její dítě není v pořádku? Jistě, ultrazvuk za to nemůže, ten ukazuje jenom obraz reality, ale i tak to není příjemné.
Nebo co takové EEG nebo EKG? Člověk by si myslel, že má občas nějaké menší potíže, ale tyto přístroje mohou odhalit i hodně závažné vady na srdci nebo v hlavě. A ani to neslyší mnozí pacienti rádi.
A to už ani nemluvě o vyšetření souvisejícím s možnou rakovinou tlustého střeva. Člověku nic není a najednou se může dozvědět, že má na kahánku. A má na výběr, zda skončí na operačním stole s určitou nadějí nebo bude pár měsíců otálet a pak už se nemusí k doktorovi ani obtěžovat.
Prostě jsou různé přístroje v rukou našich lékařů k nezaplacení. Ale navzdory své užitečnosti se někdy vděku nedočkávají. A který přístroj je na tom v tomto ohledu nejhůř? Asi zubařská vrtačka. I když je mnohem bezbolestnější než její předchůdkyně, bojí se jí skoro všichni. A neznám nikoho, kdo by se na vrtání zubů těšil.