Jistěže předchůdcem nože byl v době kamenné nejprve pazourek. Tvrdý minerál, s vysokým podílem křemene, který zajišťoval vysokou tvrdost. Proto ho po drobné úpravě využívali pravěcí lovci jako nástroj, který nejen že nahradil nám dnes známý nůž, ale využili ho i jako hroty na konce oštěpů a v neposlední řadě s jeho pomocí vykřesávali oheň.
S tvary nožů, které jsou podobné těm dnešním, přichází doba bronzová a železná. Nůž tehdy nebyl používán jenom k lovu a obraně, alel si uplatnění i v tehdy počínajícím rozvoji zemědělství. Ovšem nevýhodou použitého materiálu (železa), byla jejich váha a častá koroze. Ceněné byly zejména keltské nože, z uhlíkaté oceli, s prohnutou čepelí a koženou omotávkou na rukojeti.
Doba gotiky zaznamenala posun v desingu tohoto nástroje hlavně ve vzhledu rukojeti, na které jsou patrny známky zakroucené spirály, nebo opletení drátky. V těchto časech se nůž začíná uplatňovat v hodovních síních, při porcování masa, jeho napichování a vkládání do úst. Renesance začíná požívat stále lepší technologie při jeho výrobě a velmi žádaná je damascénská vrstvená a překládaná ocel, která je známa svojí pevností a zajímavým vzorem vzniklým leštěním. Tento materiál je ostatně používán v nožířství dodnes. Velmi vyhledávané jsou nože ze švédské oceli, která má také vynikající vlastnosti.
Nesmíme zapomenout ani na švýcarského výrobce, značky Victorinox, jehož výrobky jsou známy po celém světě. Jistě i vy znáte typické multifunkční nože všech velikostí a možností použití s typickou červenou rukojetí s logem bílého kříže, znakem této země.
Pokud tedy nůž vlastníte, jistě víte, jak o něj správně pečovat a jak s ním zacházet, aby vám byl pouze ku prospěchu. Těm, kteří toto neovládají, nůž do ruky nepatří-jak je ostatně patrné z mnoha smutných případů z dávné, i nedávné historie, a bohužel i ze současnosti.