Dečky, ubrusy, prostírání a další nejen textilie, kterými můžete mnohé zakrýt a přikrýt. Někdy je to ke škodě, jindy k užitku. Takový pěkný ubrus může udělat ze starého odrbaného stolku úplný skvost nebo zase krásný dubový stůl skoro znehodnotit. Nehledě na praktičnost. Stačí navštívit pár restaurací a hospod a porozhlédnout se, jak si s tímto problémem vedou. Člověk se někdy nestačí divit.
Problémy s prostíráním
· Skvrny a špína
Asi největší problém, který řešíme i doma. Ukápne-li něco na stůl, rychle to setřeme. Ukápne-li něco na ubrus, musí se buď celý vyměnit, nebo můžeme dělat, že to nevidíme a také riskujeme, že už to z něj nevypereme. V běžných restauracích málokdy vyměňují po každém hostu ubrus, někdy ani ne každý den a tak vám ubrus vypráví historii jídel a nápojů, které na něj byly servírovány za několik posledních dní. Máme-li doma malé děti, je ubrus většinou naprostá hloupost, skvrny na něm budou neustále nové a nové.
· Nevhodná velikost
Jak v restauraci, tak doma někdy zjistíme, že je ubrus prostě příliš dlouhý nebo zase příliš krátký. Před koupí si dobře rozmyslete a přeměřte, jaký že vlastně rozměr a tvar se vám hodí.
· Nestabilita nápojů a pokrmů
Souvisí trochu i s předchozím bodem. Máte-li ubrus nebo prostírání menších rozměrů, není často kam na něj pořádně postavit talíř nebo sklenici a ty stojí pak částečně na ubruse a částečně na holém stole a viklají se. Nebo zakryjeme ubrusem stůl, který má v desce mezery a nápoj pak postavíme tak nevhodně, že se převrátí.
· Pach
Jak známo, textilie lehce načichnou. Dnes je sice v pohostinských zařízeních zákaz kouření, ale ubrus může načichnout i spáleným obědem a jinými „vůněmi“.
Krásně prostřený stůl, kde nechybí nějaké ty dečky, prostírání nebo naaranžované látky je ale potěchou pro oko. Hned u něj i lépe chutná. Proto bychom měli sem tam nějaké to prostírání používat, abychom vyčlenily slavnostní chvíle od těch běžných.